Haličská bojiště první světové války nebyla pouze na západě

Hledáme-li předky a příbuzné, kteří během první světové války padli či zemřeli v Haliči, narazíme nejčastěji na velmi dobře zdokumentovanou oblast, dnes v této souvislosti označovanou jako "Západní Halič". Není problém narazit na přehledné stránky o válečných hrobech nebo na digitální indexy padlých a zemřelých vojáků (jedna z databází je například i na webu Velká válka, který také často využívám). Ve skutečnosti jde však pouze o jednu část území, které za Rakouského císařství neslo označení "Królestwo Galicji i Lodomerii wraz z Wielkim Księstwem Krakowskim i Księstwami Oświęcimia i Zatora" (viz stránka Halič).

Území, které se dnes v souvislosti s válečnými hroby označuje jako "Západní Halič", bylo vlastně částí území, pod něž za Rakouského císařství spadaly vojenské jednotky k c.k. vojenskému velitelství sboru (korpusu) č. V se sídlem v Krakově. Po rozpadu Rakouského císařství byly ustanoveny polské armádní sbory v přibližně podobných hranicích, jaké byly za Rakouska, a to nejen v Haliči.

Polské oblasti armádních sborů v letech 1921 až 1939
Mapa pochází z Wikimedia Commons;
autor Poznaniak ji poskytuje na základě licence
Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0).

Jak vidíte na mapě, bylo území Haliče rozděleno mezi tři polské armádní sbory:

• sbor V se sídlem v Krakově (Kraków), který měl na starosti nejlépe zdokumentované válečné hroby v tzv. Západní Haliči;
• sbor X se sídlem v Přemyšlu (Przemyśl), který měl na starosti válečné hroby v tzv. Střední Haliči;
• sbor VI se sídlem ve Lvově (Lwów), který měl na starosti válečné hroby v tzv. Východní Haliči.

Boje první světové války zasáhly i další území Polska. Mnozí z nás například vědí, že jejich předkové nebo příbuzná padli, zemřeli, byli zraněni nebo padli do zajetí při bojích u Lublina, tedy na území II sboru. Tato oblast byla až do roku 1915 územím nepřítele, protože patřila k ruskému záporu Polska a Rakouské císařství bylo s Ruským impériem ve válce. V srpnu 1915 vzniklo K.u.K. Kreiskommando in Lublin, které také mělo vlastní Úřad péče o válečné hroby.

Do státního archivu v Krakově byly převezeny dokumenty nejen z V sboru, ale částečně i z VI a X sboru. Dokumenty II sboru se nacházejí ve státním archivu v Lublině (hlavně seznamy ztrát, plány hřbitovů viz dále) a zatím ještě nejsou digitalizované. Materiály jiných polských armádních sborů (a tedy i jejich předchůdců z doby záborů) by se měly teoreticky nacházet ve státních archivech podle sídla těchto sborů. Chcete-li se pustit do vyhledávání, doporučuji začít na https://www.szukajwarchiwach.gov.pl/ hledat podle klíčových slov "Grobownictwo Wojenne" a pak si výsledky filtrovat podle sídla archivu.

V AGADu (Archiwum Głównym Akt Dawnych, česky Centrální archiv historických záznamů) je uložen fond č. 312 Generalne Gubernatorstwo Wojskowe w Lublinie, jehož částí je také Oddziału Grobownictwa Wojennego (Úřad péče o válečné hroby). Z tohoto fondu byly zatím digitalizovány projekty některých vojenských hřbitovů. Některé však zatím nemohly být pro svůj špatný stav digitalizovány dříve, než budou restaurovány - zde najdete jejich seznam, na jehož konci se nachází velmi zajímavý materiál s názvem "Cmentarze i pochowani na nich według nazw komend powiatowych: NOWORADOMSK, BUSK, BIŁGORAJ, CHEŁM" (sig. 1164), který také teprve čeká na digitalizaci.

V AGADu by se mělo nacházet mimo jiné i velké množství materiálů z první světové války, a to nejen z území tzv. Východní Haliče. Bohužel většina ještě není digitalizovaná a jen malá část má zveřejněné inventáře. Z těchto inventářů by se později mělo dát postupně dostat na jednotlivé digitalizované materiály.

Úřad péče o válečné hroby oblasti sboru č. V v Krakově měl podle všeho nejvíce zdrojů a byl nejlépe organizován. I to je důvodem, proč je nyní k dispozici tolik informací o válečných hrobech v tzv. Západní Haliči. Informace o ostatních oblastech se hledají poměrně špatně.

Povedlo se mi zatím najít pouze jedno místo s podrobnějšími informacemi o oblasti X sboru, a to v článku Cmentarze z I wojny światowej w Galicji Środkowej, na který navazují popisy některých válečných hrobů (odkazy najdete ve spodní části stránky). Tento článek doporučuji také proto, že obsahuje zajímavou mapu (v horní části článku), která ukazuje územní působnost Úřadu péče o válečné hroby oblasti sboru č. X v Přemyšlu.

O válečných hrobech na území VI sboru sídlem ve Lvově se mi zatím nepovedlo najít vůbec žádné informace (mimo AGAD). Najdu-li nějaké, doplním je sem.

Ještě poznámka: Jak už jsem jednou psala, pod k c.k. vojenské velitelství v Krakově spadaly vojenské útvary doplňované z Haliče, z Těšínského Slezska a z části Moravy.