Halič

Území, které neslo v názvu označení Halič se v historii měnilo, proto není snadné popsat, jaké mělo přesně hranice. Pokusím se o to ve velmi zjednodušené podobě, a to pouze proto, aby bylo jasnější, o jakém území se mi zde jedná a jaké názvy je možné očekávat.

První zmínka o Haliči pochází z kroniky neznámého autora datované k roku 898. Mělo jít o hrad s názvem Halič, který se později stal centrem Haličsko-Volyňského knížectví (Haličsko-Volyňská Rus, Ruś Halicko-Wołyńska). Ve druhé polovině 12. století se v Uherských zdrojích objevuje latinské označení Rex Galiciae et Lodomerie.  Král Daniel Romanovič Haličský (1201 - 1264) přenesl centrum knížectví do nově založeného města Chełm a jeho syn Lev I. Haličský ustanovil hlavním městem knížectví roku 1272 Lvov (Lwów). O území se často vedly spory a války.
Pod pojem Halič, jak jej chápeme dnes, však zahrnujeme trochu jiné území, než byla Haličsko-Volyňská Rus - obsahuje haličské území, avšak nikoli volyňské území.

Dalším důležitým pojmem, s nimž se setkáme, je Červená Rus. Tento pojem mohl vzniknout v 15. století (jiní uvádějí už 13. století) a zahrnuje historické země sanockou, przemyšlskou, chełmskou, belzkou, haličskou a lvovskou.

Mapa z doby panování Vladislava II. Jagello (zvětšit obrázek)
Autor Gustav Droysen: „Allgemeiner historischer Handatlas“, 1886. Volné dílo.
Červená Rus je na červeném podkladě popsána jako "Russia".
Území Červené Rusi byla součástí Haličsko-Volyňského knížectví do roku 1340, kdy se vyostřilo soupeření Polska, Litvy a Uher o vládu nad celou oblastí Haličsko-Volyňského knížectví.

Přeskočme soupeření o území až do doby Polsko-Litevské unie (Rzeczpospolita Obojga Narodów), která existovala v letech 1569 až 1795 (do roku 1791 pod názvem Království polské a Velkoknížectví litevské, polsky Królestwo Polskie i Wielkie Księstwo Litewskie). Prakticky celé území, o které nám jde, bylo součástí tohoto obrovského státního útvaru - mapa rozdělení Polsko-litevské unie na vojvodství v roce 1764 (na wikipedii). Polsko-Litevská unie se postupně zmenšovala až nakonec zanikla při třech děleních Polska v letech 1772, 1793 a 1795.

Při prvním dělení Polska roku 1772 připadlo téměř celé území Haliče Rakousku, které pak při třetím dělení roku 1795 získalo i zbylé oblasti. Celé území pak bylo pojmenováno polsky Królestwo Galicji i Lodomerii wraz z Wielkim Księstwem Krakowskim i Księstwami Oświęcimia i Zatora (německy Königreich Galizien und Lodomerien mit dem Großherzogtum Krakau und den Herzogtümern Auschwitz und Zator) v návaznosti na dávné pojmenování Haličsko-Volyňského knížectví jako Rex Galiciae et Lodomerie. Dlouhý název se dnes nepřesně zkracuje jako Halič.

Mapa Rakouského císařství i s Haličí (zvětšit obrázek).
Autor Henry Lange "Volksschul-Atlas", George Westermann, Braunschweig, 1899.
Volné dílo.
Právě toto území Haliče z doby Rakouského císařství je zajímavé pro nás, kteří hledáme své předky, kteří se na naše současné území přistěhovali z Haliče a také pro ty, kteří naopak hledáme potomky našich předků, kteří se do Haliče odstěhovali. Od roku 1772 šlo o migraci uvnitř státu a bylo to administrativně stejné, jako například vandrovat na vyučenou z Čech do Vídně.

Halič z Rakouského období se od roku 1850 dělí na Západní Halič (podléhající soudu v Krakově) a Východní Halič (podléhající soudu ve Lvově) - mapa jejich umístění na pozadí současných hranic států (na wikipedii).
Další praktickou mapu Haliče najdete na mapy.cz.

Po první světové válce, kdy se Rakouské císařství rozpadlo, čímž se měnila i politická mapa Evropy, se Halič (tak, jak ji nyní většinou označujeme) opět vrátila k Polsku (II Rzeczpospolita, II Polská republika). V meziválečném období se často používal název Kresy Wschodnie (Východní  Kresy), který se dá přibližně vztáhnout také na území bývalé Východní Haliče. Výraz Kresy byl chápán jako označení pro hraniční oblasti státu (v tomto případě na východě). Zahrnoval tedy nejen Halič, ale i například Volyň nebo část Litvy.

Po druhé světové válce se mapa Polska opět měnila. V důsledku Jaltské konference byly v podstatě celé Kresy Wschodnie odňaty Polsku ve prospěch Sovětského Svazu (oddělení víceméně sledovalo Curzonovu linii z roku 1919). Náhradou za to Polsko dostalo menší území, které před válkou patřilo Německu. Obyvatelé z odňatých území, kteří se hlásili k polské národnosti, byli většinou přesídleni na tato nově získaná území, z nichž byli naopak Němci vysídleni.
S nástupem komunistů k moci se pojem Kresy Wschodnie v Polsku přestal používat.

(V této souvislosti bych ráda varovala před článkem "Kresy" na české verzi wikipedie, který je nepřesný a, podle mě, ovlivněný politikou; doporučuji spíše anglickou verzi téhož, která je dost propracovaná. Najdete tam i mapy, které by vás mohly zajímat, včetně změn hranic v důsledku konference na Jaltě.)

V současnosti se Halič (z Rakouského období) nachází na území Polska (Západní Halič a malá část Východní Haliče) a na území Ukrajiny (téměř celá Východní Halič).

Další informace a mapy najdete například v článku Those Infamous Border Changes: A Crash Course in Polish History (anflicky).


Další informace zde na blogu





Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)