Matriky a archiválie v Polsku

Polsko je v digitalizaci matrik a ostatních archivních materiálů oproti nám dost pozadu. Jedním z důvodů je možná i rozdíl v tom, kdo je majitelem matričních knih, kde jsou knihy uloženy a kdo se stará o jejich digitalizaci. Zatímco u nás jsou matriky majetkem státu a jsou uloženy i digitalizovány v archivech, jsou v Polsku církevní matriční knihy majetkem církve, která je vytvořila a jsou u ní také uloženy. Církve však knihy nedigitalizují, to dělají archivy.

Další skutečností, s níž je třeba počítat, je fakt, že o Halič i na jejím území se vedly mnohé války, včetně I. a II. světové války. Ničivé průchody různých vojsk některé archiválie nepřečkaly. Navíc byla velká část Haliče nakonec odevzdána Ukrajině, což vše ještě komplikuje, ale o tom až jindy.

Obecně lze vycházet z toho, že dochované matriky na území Haliče, které je dnes v Polsku, začínají matričními reformami Josefa II. z let 1781 a 1784 a ty, které jsou či budou digitalizované, končí brzy na počátku 20. století (zhruba jako u nás). Starší matriky se na území Haliče dochovaly spíš výjimečně, což náš genealogický výzkum značně omezuje.

Hledání předků nám dál komplikuje nejasný stav digitalizace matrik v Polsku. Vše, co se dozvídám, jsou spíš pouze neověřené fámy. Teoreticky by měly být matriční knihy postupně sváženy z církví do příslušných archivů, kde by měly být digitalizované a následně vráceny církvím. Netuším, zda takové dohody zahrnují všechny církve, četla jsem pouze o dohodě s některou z evangelických církví. Nicméně prý by měly v archivech existovat i kopie církevních matrik (duplikáty), ale patrně se nedochovaly pro všechny farnosti.

Tím se dostávám ke druhé důležité záležitosti. Je nezbytné znát vyznání osoby, kterou hledáme, tedy k jaké církvi patřila. V Haliči, na území dnešního Polska, lze hledat v matrikách římskokatolických (rzymskokatolickie), řeckokatolických (greckokatolickie), pravoslavných (prawosławne), židovských (mojżeszowe), evangelicko-augsburských (ewangelicko-augsburskie), helvétských (helweckie) a dalších protestantských církví. Samozřejmě se také setkáte s matrikami civilními (označené jako "civilní matriční úřad", polsky "urząd stanu cywilnego"), které někdy vznikly i jako snaha o rekonstrukci nedostupných církevních matrik.

V Polsku existuje centrální portál pro evidenci matrik (program se jmenuje Pradziad) i pro zveřejňování digitalizovaných verzí všech archiválií - Szukaj w archiwach (zkratka známá mezi polskými genealogy je SZWA, v češtině "Hledej v archivech"): https://www.szukajwarchiwach.gov.pl/. Nenajdete-li zde hledanou matriku, a to ani v evidenci (Pradziad), neznamená to nutně, že vůbec neexistuje. Archivy totiž stále přidávají nové položky ze své evidence. Navíc ne všechny archivy, v nichž jsou uloženy matriky, mají na portál přístup (to se týká především diecézních a arcidiecézních archivů).
Aktuálně upozorňuji, že od 1. 6. 2021 funguje už pouze nová verze portálu a současné odkazy na digitalizované dokumenty, včetně těch, které jsou zde na webu, už od té doby neplatí. Bude-li to možné, budu postupně odkazy aktualizovat. Doporučuji (to ostatně vždy i u nás) pečlivě si zapisovat signatury (sygnatura), číslo folia nebo strany (page) a hodí se i číslo skenu (i když se může případně trochu změnit).

Zajímavé archiválie z dnešního polského území Haliče lze také najít na samostatném portálu Státního archivu v Przemyślu (Archiwum Państwowe w Przemyślu): http://www.przemysl.ap.gov.pl/skany/. Najdete zde zajímavé mapy nebo pozemkovou evidenci, která při hledání předků může pomoci a občas se najde i digitalizovaná matriční kniha. Stačí zadat název obce do položky "Opis jednostki" a můžete začít bádat.
Pro úplnost: Hledáte-li na jiném území dnešního Polska, doporučuji si vyhledat stránky příslušného archivu a zkontrolovat, zda také samostatně nezveřejňuje své archiválie.

Některé matriky Haliče lze najít také na rozsáhlém portálu Genealodzy.pl, konkrétně v jeho části http://metryki.genealodzy.pl/. Tento portál je pro nás zajímavý ještě z jednoho důležitého důvodu - soustřeďují se kolem něj dobrovolníci, kteří tzv. "indexují" matriky a jiné jmenné zdroje z území současného i historického Polska. Vzhledem k tomu, že indexuje velké množství lidí, obsahují "indexy" různé množství údajů, od těch nejzákladnějších až k poměrně podrobným údajům i o prarodičích. Jde, myslím, o největší indexační projekt v Polsku, data stále přibývají. Odkazy na obě verze vyhledávače i mapu, jakož i názvy oblastí (terény), které nás zajímají, jsem uvedla na stránce Základy hledání, proto je zde nebudu opakovat.

Další praktickou pomůckou pro hledání předků na polském území je tato vyhledávací stránka všech archiválií Vrchního ředitelství státních archivů (Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych): http://baza.archiwa.gov.pl/sezam/. Prohledává veškeré archivní evidence včetně inventářů. Stačí pouze zadat slova nebo fráze, zvolit, zda má vyhledávání zohlednit velikost písmen (uwzględniaj wielkość liter) a kliknout na tlačítko "szukaj". Kliknete-li ve výsledcích vyhledávání na "więcej", dozvíte se podrobnější evidenční informace - doporučuji si zapsat položku "gmina" (něco jako naše "středisková obec"), bude se vám při hledání hodit.


Kde najít matriky, které ještě nejsou digitalizované?
Nechcete-li čekat, až se "ta vaše" matrika objeví na SZWA, na stránkách archivu v Przemyślu nebo na genealodzy.pl, můžete se pokusit vyhledat, kde je uložena a pak se pokus získat výpisy z ní. Snadné to není. Jak už jsem psala, jsou matriky majetkem církví a jsou u nich i uloženy (pokud právě nejsou zapůjčeny do archivu). Je třeba znát vyznání (tedy kterou církev oslovit). Na i nyní polském území Haliče to zřejmě nejčastěji bude rímskokatolická církev.

Ideální je začít hledání ve farnosti, ke které daní obec přísluší. Postupuji tak, že hledám, zda je v obci kostel nebo kde je nejbližší kostel (tedy pokud farnost přímo neznám z předchozího hledání). Potom se snažím vyhledat stránky daného kostela/farnosti. Na nich už budou další potřebné údaje.
Matriky jsou obvykle umístěny ve farnosti (parafia), ale také mohou být na děkanátě (dekanat), v diecezi (diecezja) nebo v arcidiecezi (archidiecezja). Řeckokatolická a pravoslavná církev nemají arcidieceze, jinak je administrativní členění stejné.
Komunikace s církvemi je zhruba podobná, jako u nás s matričními úřady - záleží na tom, na koho narazíte.

Potřebujete-li hledat v civilní matrice, pak je třeba kontaktovat matriční úřad (urząd stanu cywilnego). V Polsku jsou z matričních úřadů posílány matriční knihy do archivů do 2 let po uplynutí 100 let od posledního zápisu narození a 80 let od posledních zápisů manželství a úmrtí. Po celou tuto dobu postupují matriční úřady podle zákona o matrikách (tak, jako se u nás nakládá s živými matrikami), proto vydají opis matričního zápisu (doporučuji žádat úplný opis, polsky "odpis zupełny aktów stanu cywilnego") pouze vymezeným osobám. Z těch, které nás zajímají, to jsou jsou manželka/manžel, předek či potomek (nutno prokázat posloupnost, počet generací není omezen), sourozenec, pěstoun, poručník a osoba, která prokáže právní zájem.
Zákon, kterým se matriční úřady řídí: Dz.U. 2014 poz. 1741, Ustawa z dnia 28 listopada 2014 r. Prawo o aktach stanu cywilnego, plný text je dostupný z této stránky: http://prawo.sejm.gov.pl/isap.nsf/DocDetails.xsp?id=WDU20140001741 (aktualizované znění je pod odkazem "Tekst ujednolicony").


Ještě poznámka o tom, v jakých jazycích bývají vedeny matriční knihy z území Haliče. Římskokatolické a řeckokatolické knihy (od roku 1782 byly povinny vést státní matriky) jsou vedeny latinsky. Evangelické matriky byly zpravidla vedeny německy, židovské matriky byly vedeny německy a polsky.