Stará verze archivního portálu Szukaj w Archiwach končí k 1. 6. 2021

Upozorňuji, že k 1. 6. 2021 zcela končí původní ("stará") verze archivního portálu Szukaj w Archiwach na adrese szukajwarchiwach.pl. Dostupná zůstává pouze nová verze portálu na adrese https://www.szukajwarchiwach.gov.pl/. Bohužel sem nebyly přeneseny digitalizované archiválie z fondu Úřadu péče o válečné hroby oblasti sboru č. V v Krakově ("Zespół: 29/275/0 Wojskowy Urząd Opieki nad grobami wojennymi Okręgu Korpusu nr V w Krakowie"). Odkazy na starou verzi portálu, které jsou uvedeny v některých článcích zde na blogu, proto neplatí. Až bude fond opět zveřejněn, budu odkazy postupně aktualizovat.

Kmenové listy c.k. vojáků příslušných k velitelství ve Lvově

Našla jsem na FamilySearch digitalizovaný a přístupný fond c.k. vojáků, kteří patřili pod velitelství ve Lvově. Fond pochází z lvovského archivu a po přihlášení lze bez omezení procházet kmenové listy. Narazila jsem tam na vojáky nejen z Haliče (včetně potomků Čechů), ale sem tam i na vojáky z Těšína, jako byl tento Leopold Swoboda, narozený v Těšíně roku 1887.

Připravuje se digitalizace fondu Arcidiecéze Lvovské

Vyšla dobrá zpráva pro ty z nás, kteří potřebují hledat předky v okolí Krakova, Bielska a na východě Haliče, přesněji v archivních fondech (obsahují i matriky): Archidiecezja Lwowska, Kuria Metropolitalna w Krakowie a Diecezja Bielsko-Żywiecka. Na začátku příštího roku by měla být zahájena digitalizace těchto fondů. Peníze už na ní jsou! Dokončení se předpokládá do konce roku 2022. Obrázky budou zveřejněné na samostatném portálu s názvem "Sakralne Dziedzictwo Małopolski" (je prý v pokročilé fázi příprav).

Informace pochází z Pracownia Inwentaryzacji i Digitalizacji Zabytków Uniwersytetu Papieskiego Jana Pawła II w Krakowie z článku Cyfrowe Archiwum Archidiecezji Krakowskiej.

Matriky Volyňské oblasti dostupné online

Pan Alex Krakovsky zveřejňuje postupně matriční knihy katolických farností Volyňské oblasti z fondu: Фонд 178. Луцько-Житомирська римо-католицька духовна консисторія м. Житомир, Волинської губернії. Опис 3. 120 matrik najdete na wikizdrojích pod názvem Архіви/ДАЖО/178/3. Některé z nich najdete také v PDF na disku google. Na wikizdrojích si pan Krakovsky už připravil prostor i pro další matriky a další zdroje. Doporučuji prozkoumat strukturu zdrojů - odkazy jsou hned pod názvem stránky.

Mapy Haliče z let 1775 až 1918

Ráda bych upozornila na výborný článek, který přináší přehled různých dostupných map Haliče z let 1775 až 1918: Historical Maps of Galicia (1775-1918) Hlavním zdrojem map jsou pro něj polská digitální knihovna Polona, mapový server Topographic Maps of Eastern Europe a dlouhodobý výzkumný projekt zaměřený na pozemky a stavby Gesher Galicia Map Room.

Bitva u Krašniku 1914 a pěší pluky ze Slovenska

Ráda bych upozornila na článek Bc. Matúše Burdy (Katedra historických vied a stredoeurópskych štúdií FF UCM v Trnave) s názvem „Slovenské“ pešie pluky v bitke pri Krasniku v roku 1914. Bitva u Krašniku (polsky Kraśnik) probíhala od 23. do 25. srpna 1914 a byla první bitvou 1. světové války mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou.

Velká válka a c.k. velitelství v Krakově - evidenční karty vojáků, kteří zemřeli na území dnešní ČR

V článku Fond Úřadu péče o válečné hroby oblasti sboru č. V v Krakově - úvod jsem rámcově popsala fond číslo 29/275/0 Wojskowy Urząd Opieki nad grobami wojennymi Okręgu Korpusu nr V w Krakowie (Vojenský Úřad péče o válečné hroby oblasti sboru č. V. v Krakově) územně zahrnující nejen Halič, ale také Těšínské Slezsko a část Moravy. Dnes v článku opět najdete jména a příjmení pohřbených, protože se budu věnovat evidenčním kartám vojáků, kteří zemřeli na našem území, tedy v bývalých okresech Olomouc, Ostrava, Opava, Přerov, Bohumín a Šternberk.

Velká válka v okresech Moravský Beroun, Zábřeh, Bílsko, Těšín, Fryštát, Jeseník, Krnov, Litovel, Moravská Ostrava, Šumperk, Bruntál, Frýdek - plány pohřebišť a evidenční karty pohřbených vojáků

V některé části databáze Ministerstva obrany ČR v evidenci válečných hrobů nebo v kartotéce padlých VHA jste si možná už vyhledali, že váš předek či příbuzný zemřel na území bývalých okresů Moravský Beroun, Zábřeh, Bílsko, Těšín, Fryštát, Jeseník, Krnov, Litovel, Moravská Ostrava, Šumperk nebo Bruntál, Frýdek a chtěli byste si k nim vyhledat archivní dokumenty? Možná je najdete také v Polsku ve státním archivu v Krakově, a to i k vojákům, které jsem v evidenci Ministerstva obrany ČR nenašla. V tomto článku opět najdete jména a příjmení pohřbených.

Velká válka v okresech Hranice, Místek, Nový Jičín, Bohumín - plány pohřebišť a evidenční karty pohřbených vojáků

Vyhledali jste si v některé části databáze Ministerstva obrany ČR v evidenci válečných hrobů nebo v kartotéce padlých VHA, že váš předek či příbuzný zemřel na území okresů Hranice, Místek, Nový Jičín nebo Bohumín a chtěli byste si k nim vyhledat archivní dokumenty? Některé možná je najdete v Polsku ve státním archivu v Krakově, a to i k vojákům, které jsem v evidenci Ministerstva obrany ČR nenašla. V tomto článku opět najdete jména a příjmení pohřbených.

Velká válka v okresech Olomouc, Šternberk, Přerov, Opava, Prostějov, Moravská Třebová, Rýmařov, Zábřeh - plány pohřebišť a evidenční karty pohřbených vojáků

Možná už jste si v některé části databáze Ministerstva obrany ČR vyhledali v evidenci válečných hrobů nebo v kartotéce padlých VHA, že váš předek či příbuzný zemřel na území okresů Olomouc, Šternberk, Přerov, Opava, Prostějov, Moravská Třebová, Rýmařov nebo Zábřeh. Rádi byste k údajům z databáze našli archivní dokumenty? Možná je najdete v Polsku ve státním archivu v Krakově. Jsou zde ale i dokumenty k vojákům, které jsem v evidenci Ministerstva obrany ČR nenašla. Výjimečně proto najdete v článku jména a příjmení pohřbených.

Haličská bojiště první světové války nebyla pouze na západě

Hledáme-li předky a příbuzné, kteří během první světové války padli či zemřeli v Haliči, narazíme nejčastěji na velmi dobře zdokumentovanou oblast, dnes v této souvislosti označovanou jako "Západní Halič". Není problém narazit na přehledné stránky o válečných hrobech nebo na digitální indexy padlých a zemřelých vojáků (jedna z databází je například i na webu Velká válka, který také často využívám). Ve skutečnosti jde však pouze o jednu část území, které za Rakouského císařství neslo označení "Królestwo Galicji i Lodomerii wraz z Wielkim Księstwem Krakowskim i Księstwami Oświęcimia i Zatora" (viz stránka Halič).

Seznamy ztrát různých vojenských útvarů v Haliči

Už jsem zde v článku Fond Úřadu péče o válečné hroby oblasti sboru č. V v Krakově - úvod psala o existenci fondu číslo 29/275/0 Wojskowy Urząd Opieki nad grobami wojennymi Okręgu Korpusu nr V w Krakowie (Vojenský Úřad péče o válečné hroby oblasti sboru č. V. v Krakově), který územně zahrnuje Halič, Těšínské Slezsko a část Moravy. Fond je velmi rozsáhlý a i když ještě není zcela digitalizován, ráda bych se zde na blogu postupně věnovala představení jeho jednotlivých částí.

Polský szukajwarchiwach.pl změní program, ale původní odkazy na skeny budou i dál funkční

Před nedávnem se začalo mluvit o tom, že v Polsku na szukajwarchiwach.pl budou během roku 2019 nasazovat na prohlížení digitalizovaných materiálů nový program, což bude mít za následek změnu všech odkazů na jednotlivé obrázky i na celé fondy. Zmínila jsem to zde už také. nyní přicházím s dobrou zprávou. Po četných urgencích genealogické veřejnosti provozovatelé trochu upravili plán.

Seznam ztrát Carského Ruska 1914 až 1915

Tak, jako u nás existují z doby první světové války jednotlivá vydání Seznamu ztrát R-U armády, existují podobné seznamy i pro armádu carského Ruska. Nejde sice o oblast našeho zájmu, přesto myslím, že by to někoho zajímat mohlo. Jde o náhodný nález na stránkách digitální verze Ruské národní knihovny (Российская национальная библиотека).

Mapa kostelů a farností východní části Haliče kolem roku 1914

Pro hledání předků se často hodí mapa rozmístění kostelů a farností. Na jednu takovou mapu z roku cca 1914 jsem narazila. Zobrazuje umístění římskokatolických i řeckokatolických kostelů a farností na východní části Haliče (z větší části dles leží na Ukrajině a z menší části v Polsku).

Stará a nová haličská ukrajinština

Narazila jsem na zajímavý článek, v němž Areta Kovalsky na svém blogu Forgotten Galicia (mimochodem, skvělý blog s mnoha výbornými informacemi) popisuje rozdíly mezi starou ukrajinštinou (ovlivněnou polštinou) a současnou ukrajinštinou (ovlivněnou ruštinou) tak, jak se používá ve východní části Haliče (dnes na území Ukrajiny).

Noví osadníci Haliče z Čech, Moravy a Německa v 18. až 19. století

Halič byla v době. kdy patřila k Rakousku, poměrně častým cílem nových osadníků z Čech a Moravy. Proudili sem ale často i noví osadníci z Německa. K tomuto novému osidlování jsem na FamilySearch našla zajímavou dokumentaci, která se vztahuje vesměs k letům 1782 až 1800, částečně jsou zde poznámky až do začátku 19. století.

Hraný dokumentární film „Kresy” je možné sledovat online

V produkci deníku Gazeta Lubuska vznikl hraný dokument „Kresy”, který přibližuje osudy lidí, jež byli po druhé světové válce vyhnáni z tzv. Kresów Wschodnich (východní část Haliče, ale také Volyň a Litva) na tzv. Ziemie Odzyskane (západní část dnešního Polska, mimo jiné právě na území s názvem Ziemia lubuska). Film v polském jazyce je možné sledovat zdarma online přímo na stránce deníku v tomto článku: Internetowa premiera filmu „Kresy”. Zapraszamy na seans (lze zvětšit na celou obrazovku). Pro jeho sledování si vyhraďte asi hodinu a půl času.

Emigrace z Ivanofrankivské oblasti Haliče v letech 1930 až 1939

Na FamilySerch se nacházejí materiály dokumentující emigraci z Ivanofrankivské oblasti (východní část Haliče) v letech 1930 až 1939. Jde o jednu z pozdějším emigračních vln, která se velmi výrazně týkala i židovského obyvatelstva této oblasti. Emigranti směřovali prakticky do celého světa, k čemuž jim pomáhal emigrační úřad. Součástí (velmi malou) jsou také dokumenty k dočasným (obvykle čtvrt až půl roku) pracovním výjezdům lesních dělníků na Podkarpatskou Rus (tedy do tehdejšího Československa).

Stránka Mirosława Łopaty o válečných hrobech v západní části Haliče

Pan Mirosław Łopata je spoluzakladatelem a předsedou polského Sdružení aktivní ochrany hřbitovů z první světové války v Haliči (Stowarzyszenie Aktywnej Ochrony Cmentarzy z I Wojny Światowej w Galicji) CRUX GALICIAE, které vzniklo již roku 2005. Od počátku se sdružení zabývá vyhledáváním a dokumentací pietních míst Haliče (spíše jeho západní části, která dnes leží v Polsku), snaží se o jejich rekonstrukci a zachování. Kromě toho se věnují také osvětě, pořádáním různých přednášek.